hypotéky

Zákon o dluhopisech č.190/2004 sb., který vstoupil v platnost dnem vstupu ČR do EU, tj. 1.5.2004, definoval hypoteční úvěry tímto způsobem:

„Hypoteční úvěr je úvěr,  jehož splacení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné. Úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva. Pro účely krytí hypotečních zástavních listů lze pohledávku z hypotečního úvěru nebo její část použít teprve dnem, kdy se emitent hypotečních zástavních listů o právních účincích vzniku zástavního práva k nemovitosti dozví.“

Zastavená nemovitost se musí nacházet na území ČR, členského státu Evropské unie nebo jiného státu, tvořícího  Evropský hospodářský prostor.

Výhodou pro klienty je to, že především účelové hypotéky mají díky zdrojům z vydaných HZL lepší parametry (doba splatnosti, fixace úrokové sazby, výše úrokové sazby, % zastavené nemovitosti) než třeba spotřebitelské úvěry.

Hypoteční banky nabízejí v zásadě dva typy úvěrů: hypotéky, které jsou účelově vázané na pořízení nemovitosti a tzv. americké hypotéky na cokoli. Platí, že klasické hypotéky mají lepší parametry než ty neúčelové.